Zastavte se v Sherwoodu!
10
24
Vložil(a)
24.10.2014 12:36
V kalendářním roce 2014 se v GJO mimořádně dařilo olivám. Letos na podzim se nám dokonce pěkně vybarvily.
Olivovník pěstujeme v zimní zahradě již několik let. Ačkoliv v předchozích letech již několikrát vykvetl a vytvořil drobné plody, skutečně zaplodil až letos. Po mučence jedlé (Passiflora edulis), cedrátu (Citrus medica), pomerančovníku (Citrus sinensis), opuncii (Opuntia ficus – indica) a monsteře (Monstera deliciosa) je to další exotická rostlina, jejíž jedlé plody v našich podmínkách dorostly. Chuť plodů výše jmenovaných rostlin však přes veškerou naši snahu valné kvality nedosáhla. U našich oliv tomu bude nejspíš podobně, takže si od nich příliš mnoho neslibujeme.
Olivovník evropský (Olea europaea)
Jedná se o kulturní druh, který se nevyskytuje planě. Pro indukci kvetení potřebuje chladné období, proto blíže k rovníku dobře roste, ale neplodí. Proto říkáme, že je typickou rostlinou subtropů. Plodem je peckovice. V kultuře se vyskytuje více než 5000 let. Pěstují se odrůdy vhodné buď pro jídlo, nebo pro olej. V čerstvém stavu nejsou olivy jedlé. Máčejí se nejprve v roztoku hydroxidu sodného a posléze ve vodě, aby se z nich vyplavil hydroxid. Pak se zalijí roztokem soli a nechají se projít mléčným kvašením. Olej se lisuje po 15 dnech, a to třikrát i s peckami. Po prvním lisování se získá tzv. panenský – nejkvalitnější – olej. Zajímavé je, že staří Římané zprvu považovali olivový olej za vhodný pouze ke svícení, nikoliv k jídlu. Olivovník je strom značně dlouhověký.
Jiří Posselt