Vložil(a)
26.3.2012 9:06 

Dne 22.3.2012 se uskutečnilo krajské finále projektu “Cestou do Parlamentu”. Náš tým pod vedením Z. Maňáka a ve složení Eliška Opasková,  Kateřina Kratochvílová, Barbora Nováková, Nikol Lukešová, Šárka Ondráková, Aneta Martínková, Adam Dizon, Radomil Šibrava, Tomáš Kropáček,  Jana Modráčková a Josef Šmejkal se vydal do Prahy, aby změřil síly s dalšími 8 týmy Středočeského kraje. Jak to dopadlo, se dozvíte z článku Báry Novákové.

 Vážení přátelé, jupííí! Jupí, jupí, třikrát jupí!

No dobrá, teď maličko vážněji. Jak velká část z vás asi ví (ne asi, určitě!), dnes, to znamená ve čtvrtek 22. března, se tým našeho gymnázia vypravil do Prahy, aby školu reprezentoval v krajském kole debatní ligy. Neodpustím si malé popsání tohohle slavného dne.

Do Prahy jsme pod vedením pana Maňáka dorazili po deváté hodině a po menší dodatečné přípravě za pomoci pana Němečka (a po kratičkém bloudění) jsme se dostavili na místo určení. Při pohledu na sebevědomě působící týmy postávající všude kolem se nám (alespoň mně určitě) mírně svíraly žaludky, na(ne)štěstí ale nebylo kdy se zabývat svou nervozitou, jelikož lehce po desáté se „šlo na věc“. Byla představena porota, určeno pořadí, v jakém se jednotlivé týmy setkají – a mohlo se začít debatovat. Trochu se nám ulevilo, že jsme nešli na řadu jako první a mohli jsme chvíli tiše pozorovat z povzdáli a udělat si obrázek o úrovni „nepřátelských“ týmů.

A pak přišla řada na nás. Proti nám stanul velmi sebevědomě působící tým z Berouna a prvním tématem bylo jako na potvoru jediné, které jsme tak nějak… no, při přípravě jsme ho jednoduše tak trochu vynechali. Kupodivu se nám ale povedlo krásně uhájit své stanovisko a nakonec se, myslím, podařila dost pěkná debata.

Po střetu s Berounem nás čekaly ještě dvě debaty s jedním z týmů, které debatovaly jako první – potom svačina a vyhlášení postupujících. Postoupíme – nepostoupíme? Co když ne? No co, pojedeme aspoň dřív domů! Ale světe, div se: do semifinále postupují gymnázia z Berouna, Kralup nad Vltavou, Mladé Boleslavi a… KUTNÉ HORY!

Vlna radosti, vlna nadšení – postoupili jsme, postoupili! Ale teď… Některá témata už byla použita, jiná nás ještě čekají, opravdu samá „lepší“. A soupeři – vypadají tak vyrovnaně! Nyní proti nám nastupují Kralupy nad Vltavou. Soupeři vypadají neuvěřitelně mladě, člověk by je odhadl spíš na nižší gymnázium, ale nenechme se mýlit! Zvlášť jeden klučina, veliký asi jako kutnohorští sekundáni, má opravdu prořízlou “papulu”. Divoce gestikuluje, výraz jeho obličeje je skoro zuřivý, hlas občas vylétá od běžné hlasitosti až na samotný práh jekotu. Nenechme se zastrašit! To se řekne, mně se stejně klepou ruce…

Malá přestávka – pravá chvíle pro seznámení se se soupeřem. Kralupáci jsou vážně sympaťáci, alespoň na mě tak působili. „Z toho si nic nedělejte, on je takovej pořád,“ vyjádřili se na adresu svého přeaktivního kolegy.

Další vyhlášení. Kdo půjde do finále? „Debaty byly velmi vyrovnané, nemáme skoro nic, co bychom vytkli,“ opakuje poněkolikáté porota, obaluje to, co všichni chceme slyšet, napíná nás. Do finále postupují – je to možné? Gymnázium z Mladé Boleslavi a GYMNÁZIUM JIŘÍHO ORTENA Z KUTNÉ HORY! „Hodně štěstí,“ přejí s úsměvem sympatičtí Kralupáci.

Finále? Finále! Sedíme proti týmu v bílých košilích s modrými doplňky, krásně kontrastují a naším bojovou kombinací rudé a černé. Jsou vyrovnaní. Očividně vědí, že jsou dobří – nepůsobí ale namyšleně ani arogantně. Kapitán si s námi dokonce přichází potřást rukou.

Začíná debata. Debata na úrovni, musím říct, se skvělými soupeři. Úžasně náš tým reprezentovali zvlášť Aneta s Radkem v debatě dvou proti dvěma, kdy se debatovalo o přijetí eura. Po ní následovalo poslední téma – konkrétně zrušení Dělnické strany sociální spravedlnosti. A potom? Hromadné focení, malá pauza pro porotu a pak vyhlášení, dnes už potřetí. Nejprve jsou vyhlášeni tři nejlepší debatéři, mezi nimi i Aneta Martínková, která byla opravdu po celý den zářivou hvězdou naší soustavy.

Přistupme k vyhlášení vítězného týmu. Soupeři se drží za ruce, v sále houstne napětí. Vyhlášení je zabaleno do desítek, snad i (alespoň já jsem měla ten pocit) stovek slov, než je konečně vyřčeno jméno vítěze. GYMNÁZIUM JIŘÍHO ORTENA!

Ne! Ano? ANO! Ano, ano, ano! Vážení a milí, kdo jste dočetli až sem, končím svůj článek o našem dnešním vítězství ještě pořád plná nepopsatelné euforie. Myslím, že můžu mluvit za celý tým, když plná radosti poděkuji panu Maňákovi, který nás na dnešek připravoval, absolvoval ho s námi a dovedl nás k vítězství.

Přátelé spolužáci, držte nám pěsti – JEDEME DO PARLAMENTU!

Barbora Nováková

Týmu gratulujeme a držíme pěsti v celostátním finále.

Zdeněk Maňák

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie:

Umístění: Blogs Maňák