Vložil(a)
22.6.2012 19:40 

Dne 4. červ­na 2012 jsme se s pře­pl­ně­ný­mi za­va­za­dly, skvě­lou ná­la­dou a úsmě­vem na tvá­ři se­šli před bu­do­vou gym­ná­zia. Po pří­jez­du na­še­ho au­to­bu­su jsme se vy­da­li na asi čtyř­ho­di­no­vou ces­tu. Po té­to vel­mi pří­jem­ně strá­ve­né ces­tě pl­né her, vti­pů či pís­ni­ček jsme ko­neč­ně do­ra­zi­li do ně­mec­ké­ho gym­ná­zia v Hoyer­swer­dě, kde jsme si šli nejdří­ve dát oběd v míst­ní jí­del­ně. Po obě­dě nás če­ka­lo při­ví­tá­ní pa­nem ře­di­te­lem a na­ši­ni ně­mec­ký­mi ka­ma­rá­dy. Po při­ví­tá­ní se je­lo do ro­din. V ro­di­nách měl kaž­dý in­di­vi­du­ál­ní plán. My jsme se na­pří­klad vy­da­li na men­ší pro­cház­ku měs­ta Sprenberg. Je­li­kož vět­ši­na z nás by­la vel­mi una­ve­ná z dlou­hé a na­má­ha­vé ces­ty, tak jsme v ná­hrad­ních ro­di­nách hned po ve­če­ři za­leh­li a tě­ši­li se na dal­ší den.
V úte­rý nás če­kal vý­let do Kra­ba­to­va Čer­né­ho mlý­na, kde jsme ce­lé do­po­led­ne mě­li pro­hlíd­ku, sa­mo­zřej­mě v něm­či­ně. Po vel­mi dob­rém obě­dě, kte­rý jsme mě­li též ve mlýně, nás če­kal film Kra­bat, zfil­mo­va­ná po­věst, kte­rá se vzta­hu­je k to­mu­to mlýnu. Za­jí­ma­vý by byl, až na to, že byl ně­mec­ky, a bez ti­tul­ků. Ko­lem čtvr­té jsme se vrá­ti­li k bu­do­vě gym­ná­zia, od kte­ré jsme po­tom ode­šli do míst­ní re­stau­ra­ce na bow­ling. Po ukon­če­ní to­ho­to pro­gra­mu jsme od­je­li do ná­hrad­ních ro­din a s ra­dos­tí uleh­li a tě­ši­li se na stře­du.
Ve stře­du jsme je­li na vý­let do měs­ta Bau­t­zen, ne­bo­li do Bu­dy­ší­na. Je­li­kož jsme se bě­hem po­by­tu na­chá­ze­li v ob­las­ti Lužic­kých Sr­bů, tak jsme se zde v Bu­dy­ší­ně vy­da­li do mu­zea Lužic­kých Sr­bů. Po ex­kur­zi v tom­to mu­zeu nás če­ka­la ješ­tě pro­cház­ka měs­tem, s krát­kým vý­kla­dem o růz­ných pa­mát­kách. Ko­lem dva­nác­té při­šel vel­mi oče­ká­va­ný roz­chod. Vět­ši­na jak čes­kých, tak ně­mec­kých žá­ků za­ví­ta­la do ne­da­le­ké­ho ná­kup­ní­ho cen­t­ra a zde do Mc­Do­nal­du. Od­po­led­ne nás pan ři­dič od­ve­zl do ne­da­le­ké­ho di­no­par­ku, kte­rý si čeští stu­den­ti uži­li asi ze vše­ho nej­ví­ce. Po vel­mi zá­bav­ném dni nás na­ši ně­meč­tí ka­ma­rá­di vza­li do měs­ta Sprenberg na ta­ko­vý men­ší pik­nik. Když už by­li všich­ni una­ve­ní a na­je­de­ní, je­li jsme do­mů, kde jsme za­pad­li do svých pe­líš­ků.
Čtvr­tek - pro ně­kte­ré bo­hu­žel, pro ně­kte­ré ju­pí... Už to kon­čí! Ten­to den jsme mě­li v plá­nu ex­kur­zi do po­vr­cho­vé­ho do­lu, kde se tě­ží hně­dé uh­lí. Vše by­lo za­jí­ma­vé, avšak nej­ví­ce čes­ké stu­den­ty za­u­ja­ly ces­ty. V do­lu jsme totiž jez­di­li te­rén­ní­mi au­to­bu­sy, tak­že pro ně­kte­ré pouť za­dar­mo. Po obě­dě jsme za­ví­ta­li do ne­ob­vyk­lé „bo­ta­nic­ké za­hra­dy“, kde kaž­dý od­po­čí­val svým způ­so­bem a zá­ro­veň jsme se tě­ši­li na od­po­led­ní gril-par­ty na gym­ná­ziu. Jen­že po­ča­sí nám ne­přá­lo, a tak jsme mu­se­li být vevnitř. Po té­to gril-roz­luč­ko­vé-par­ty jsme se ode­bra­li do svých ná­hrad­ních do­mo­vů a s chu­tí za­ča­li ba­lit vě­ci do­mů.
V pá­tek rá­no, je­li­kož to byl po­sled­ní den na­še­ho po­by­tu, za­ča­lo sví­tit slu­níč­ko. By­li jsme ale­spoň rá­di, že bu­de­me mít po­sled­ní vý­let, vý­let do Dráž­ďan, tak hez­ké po­ča­sí. V Dráž­ďa­nech jsme si pro­hléd­li ně­ko­lik vý­znam­ných pa­má­tek, např. Zwin­ger či Frau­en­ki­rche, a ko­lem dva­nác­té jsme do­sta­li roz­chod. Všich­ni shá­ně­li dár­ky do­mů či vzpo­mín­ko­vé dár­ky jen tak pro se­be. Po dru­hé ho­di­ně jsme se na­ko­nec všich­ni se­šli na ná­dra­ží a při­šel ten ne­pří­jem­ný oka­mžik – LOU­ČE­NÍ. Jak na ně­mec­ké, tak i na čes­ké stra­ně ukáp­la sl­za.
Tím­to dě­ku­je­me pa­ní uči­tel­ce Buda­jo­vé a pa­nu uči­te­li Pos­sel­to­vi za umož­ně­ní to­ho­to vý­le­tu a sa­mo­zřej­mě na­šim ně­mec­kým ka­ma­rá­dům, bez kte­rých by to vlast­ně ani ne­šlo.

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie:

Umístění: Blogs Olivová