Vložil(a)
28.6.2013 9:30 

Má­lo­kdo si před­sta­vu­je od­po­či­nek bě­hem po­sled­ní­ho týd­ne za ško­lou ja­ko se­ze­ní v la­vi­ci, pře­klá­dá­ní tex­tů, cvi­če­ní gra­ma­ti­ky a ro­ze­bí­rá­ní li­te­rár­ní ukáz­ky. Ta­ky jsme by­li na pro­jek­tu pou­ze tři. Tře­ťá­ci, co mís­to slun­né­ho Chor­vat­ska trá­vi­li ko­nec červ­na uče­ním v Kut­né Ho­ře a cho­ze­ním po Pra­ze. Aby se však člo­věk ně­co sku­teč­ně na­u­čil, ne­měl by u to­ho tr­pět. Na­o­pak. Tý­den za ško­lou s něm­či­nou pro nás vy­mys­le­ly a při­pra­vi­ly pa­ní uči­tel­ky Buda­jo­vá a Do­le­ža­lo­vá, jimž pat­ří vel­ký dík za za­jí­ma­vé ná­pa­dy, vstříc­nost a pře­de­vším tr­pě­li­vý in­di­vi­du­ál­ní pří­stup ke kaž­dé­mu z nás.
Prv­ní den jsme pro­bra­li pro něm­či­ná­ře zná­mé té­ma Lužic­kých Sr­bů do­pl­ně­né o ně­mec­ký sní­mek Kra­bat za­chy­cu­jí­cí sta­rý pří­běh ča­ro­dě­jo­va uč­ně v ta­jem­ném mlýně. O vý­bě­ru té­mat, kte­rá šlo v ome­ze­ném ča­se stih­nout, jsme moh­li sa­mi roz­ho­do­vat. V pon­dě­lí jsme se vě­no­va­li po­vá­leč­né­mu vý­vo­ji Ně­mec­ka, stav­bě a pá­du Ber­lín­ské zdi a po prá­ci při­šla opět od­mě­na v po­do­bě emo­tiv­ní­ho fil­mu Stu­de­né lé­to (Die Mauer – Ber­lin ’61) ma­pu­jí­cí­ho osud ro­di­ny roz­dě­le­né v jed­nom oka­mži­ku na dva­cet osm let be­to­no­vou zdí. V úte­rý jsme pil­ně pro­hlu­bo­va­li své zna­los­ti něm­či­ny k ma­tu­ri­tě, ne­bo pros­tě pro­to, že nás ja­zyk ba­ví a bu­de se nám jed­nou ho­dit. Na stře­du se od­hla­so­val film Vze­stup zla po­pi­su­jí­cí ži­vot Adol­fa Hit­le­ra od dět­ství až do dru­hé vál­ky. Po krát­ké dis­ku­si jsme se vrh­li na úry­vek z no­ve­ly Tho­ma­se Man­na Ma­rio a Kou­zel­ník. Ho­vo­ří o způ­so­bech hypnózy a ma­ni­pu­la­ce s člo­vě­kem a lsti­vý kou­zel­ník bý­vá chá­pán ja­ko ale­go­rie na oso­bu Be­ni­ta Mus­so­li­ni­ho. Po­sled­ní den pro­jek­tu jsme strá­vi­li cho­ze­ním po zná­mých mís­tech sta­ré Pra­hy s vý­bor­ným dvoj­ja­zyč­ným vý­kla­dem. In­for­ma­cí ne­by­lo ani moc, ani má­lo. Po­ma­lu jsme do­šli na Ma­lostran­ské ná­měs­tí a Praž­ský hrad a zhléd­li tak dě­jiš­tě neje­nom sou­čas­ných po­li­tic­kých ro­ze­pří. Po sa­mo­stat­ném obě­dě, ká­vě a po ná­ku­pu ně­mec­ky psa­ných kní­žek se moh­lo jet spo­ko­je­ně do­mů.
Tý­den za ško­lou s něm­či­nou byl pa­rád­ní. Nej­víc jsem oce­ni­la skvě­lý ko­lek­tiv a ne­for­mál­ní at­mo­sfé­ru. Ja­ko ob­rov­ské po­zi­ti­vum vní­mám ma­lý po­čet, při kte­rém se dá sta­no­ve­ný pro­gram oprav­du do­dr­žet, stu­den­ti se ak­tiv­ně za­po­jí a vy­hra­ze­ný čas mu­sí oprav­du pro­žít. Za rok ma­tu­ru­ji, ale kdy­bych moh­la, při­hlá­si­la bych se zno­va.

Ka­ro­lí­na Lip­ská, V7A

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie:

Umístění: Blogs Olivová