Vyhledávač

  
Loading

Články

Kde můžeme, pomůžeme!

12 19

Vložil(a)
19.12.2013 13:38  RssIcon

  

Dvě slova: SOUCIT A SLITOVÁNÍ. Tak právě s těmito slovy je úzce spjata akce třídy C1B našeho gymnázia, která se rozhodla uskutečnit poněkud netradiční a originální „dobročinnou akci.“ A o jakou událost že se to vlastně jednalo? Studentům z této třídy se podařilo odbourat ostych a předsudky a v úterý 17. prosince 2013 odpoledne se vydali vstříc novým zážitkům, se kterými se dosud ještě neměli šanci setkat. Jednalo se o předvánoční setkání s lidmi bez domova, které proběhlo v denním centru pro bezdomovce Oblastní charity v Kutné Hoře.

Setkání probíhalo následovně:

Shromáždili jsme se v hlavní místnosti tzv. Duhového atria, kde nás srdečně přivítala vedoucí střediska Mgr. Slávka Kunášková a ředitel Oblastní charity v Kutné Hoře RNDr. Mojmír Otruba. Všem nám vřele poděkovali za vynikající nápad a seznámili s tím, co nás vlastně v následujících minutách čeká a co lze od lidí bez domova očekávat. Všichni jsme byli mírně nervózní, ale mile nás překvapila skutečnost, že lidé bez domova se na nás velmi těší a že kvůli nám dokonce vyzdobili svou denní místnost a přichystali nám malé dárečky (ozdobené perníčky). To zmírnilo naše obavy a konečně nastala chvíle setkání.V prvních chvílích bylo vidět, že se před námi někteří lidé stydí, z tváří jiných však vyzařovala zvědavost a náznak radosti. Ovšem jejich chování předčilo naše očekávání, vypadali velmi vlídně a člověka spíš při sledování jejich ostychu přepadal soucit a lítost. 

 

Prvním naším překvapením pro ně byl hrnec guláše, který připravily a obstaraly dvě naše spolužačky z Libodřic, a vánoční cukroví z domácí kuchyně. Následoval společný zpěv koled, který jak se říká, prolomil ledy. Jednu ženu dokonce i rozplakal, což bohužel nebyl úplně náš záměr. Všichni ale doufáme, že to byl pláč štěstí a radosti. Naše setkání doplnil poutavý, zamyšlení hodný příběh mladého člověka, jenž ještě před nedávnem žil rovněž na ulici. Když už se tedy obě strany „otrkaly“, přišel zlatý hřeb. Každý student předal dárek člověku, jehož jméno si před pár dny vylosoval. V této části si někteří klienti centra vymohli i polibek na tvář od našich pohledných spolužaček, avšak ne všem to bylo p. Kunáškovou povoleno :-)

Hodina strávená s těmito lidmi zanechala v každém z nás zajisté nemálo emotivní zážitky. Avšak nejen v nás, ale především v lidech, kteří přišli o vše, někdy i o vlastní úctu a hrdost. V lidech, kteří se uzavřeli ve svém zoufalství a nevědomosti a zapomněli hledat cestu zpět, nebo i v těch, co tuto cestu dále dychtivě a beznadějně hledají. Jsme velmi rádi, že jsme dotyčným mohli poskytnout alespoň malé rozptýlení a pár pěkných chvil v jejich těžkém životě. Tato akce byla přínosná jak pro ně samotné, tak i pro nás. Zamyslet se sami nad sebou a nad lidskostí, která se i přes svou nezastupitelnost v současném světě s přibývajícími desetiletími pomalu vytrácí.

Tereza Benešová

C1B

 

Tags:
Kategorie:
Umístění: Blogs Parent Separator Papoušková