Přihlásit se

Rychlé odkazy

 


Vyhledávač

  
Loading

Kategorie

Archiv

Články

Soutež v Sherwoodu – otázka č. 11

2 24

Vložil(a)
24.2.2014 16:43  RssIcon

Po­ko­jo­vá azalka
(Rho­do­den­dron sim­sii; z řec­ké­ho rho­don – rů­žo­vý a den­dron – strom)

Tak zva­ná in­dic­ká azalka, pěs­to­va­ná v na­šich do­mác­nos­tech, po­chá­zí z Čí­ny a pat­ří do če­le­di vře­sov­co­vi­té (Eri­ca­ce­ae).                                                                                                                                                                                                         
Kve­te od zá­ří do dub­na a na pěs­to­vá­ní je po­měr­ně ná­roč­ná: po­tře­buje ky­se­lý sub­strát; vy­so­kou vzduš­nou vlh­kost; stá­le vlh­ký, avšak ni­ko­liv pře­mo­kře­ný ko­ře­no­vý bal; chlad­né pro­stře­dí; na­o­pak ne­sná­ší pří­mé slun­ce, ko­lísá­ní tep­lot a prů­van.
Čes­ké ozna­če­ní „pě­niš­ník“ po­chá­zí z ruš­ti­ny, slo­vo p’ja­niš­nik by­lo od­vo­ze­no z p’ja­nyj, což zname­na­lo opi­lý. Od­var z ně­kte­rých dru­hů aza­lek se totiž po­u­ží­val ja­ko opoj­ný ná­poj. Lis­ty, kvě­ty a plo­dy pě­niš­ní­ků jsou mír­ně je­do­va­té. Otra­va při­po­mí­ná opi­lost.
Zá­stup­ci ro­du Rho­do­den­dron jsou roz­ší­ře­ny pře­de­vším ve vý­chod­ní a ji­ho­vý­chod­ní Asii. Na­še par­ko­vé ro­do­den­dro­ny i po­ko­jo­vá azalka po­chá­ze­jí prá­vě od­tud. Na­jde­me je však i v Ev­ro­pě, např. Rho­ro­den­dr­ton ferru­gi­ne­um, jenž do­sa­hu­je úcty­hod­né­ho stá­ří – ví­ce než 100 let. V Al­pách na­jde­me ješ­tě je­den druh, a to Rho­do­den­dron hir­su­tum. Ja­ko je­di­ný je váp­no­mil­ný, pro­to ho za­stih­ne­me i ve vá­pen­co­vých Al­pách, např. v Jul­ských Al­pách. V Al­pách se na­zý­va­jí azalky alp­ské rů­že (Al­pe­nro­se). Ros­tou též v Ame­ri­ce a Aus­trá­lii.
Pě­niš­ní­ky sym­bo­li­zu­jí mno­ho ze­mí svě­ta, např. Ne­pál, Kaš­mír, Pá­kistán, Zá­pad­ní Vi­r­gi­nii ne­bo Wa­shing­ton.
Všech­ny azalky, ať asij­ské či ev­rop­ské, jsou hor­ské rost­li­ny. Po­růs­ta­jí zá­vě­tr­né zá­pad­ní a se­verní strá­ně na hor­ní hra­ni­ci le­sa ne­bo nad ní. Do Ev­ro­py se do­sta­ly – jak ji­nak – s An­g­li­ča­ny a Ho­lan­ďa­ny, kte­ří ob­cho­do­va­li se ze­mě­mi, od­kud ro­do­den­dro­ny po­chá­ze­jí. Prv­ní vel­ká sbír­ka ro­do­den­dro­nů se na­chá­ze­la v Kew na ji­ho­zá­pa­dě Lon­dý­na, kde se na­chá­zí slav­ná Krá­lov­ská bo­ta­nic­ká za­hra­da. Pro­stře­dí tam mě­ly ide­ál­ní: ma­lé ko­lísá­ní tep­lot, spí­še chlad­no a do­sta­tečně vlh­ko.
Exis­tu­je asi 1 000 dru­hů ro­do­den­dro­nů a 28 000 je­jich kul­ti­va­rů. V ČR je zná­má sbír­ka v par­ku v Prů­ho­ni­cích.
V 70. a 80. le­tech by­ly po­ko­jo­vé azalky ob­lí­be­ným dár­kem k MDŽ.


Zdroj

Azalka – otázka č. 11
A) Který národ má největší zásluhu na pěstování cizokrajných rostlin v Evropě a proč?
B) Co je (byl) MDŽ a kdy se slavil?


Kořenokvětka – odpověď na otázku č. 10
A) Kořenokvětka je jednoděložná rostlina, což snadno poznáme podle souběžné žilnatiny na listech.
B) Jedná se o mimořádně nenáročnou rostlinu, která dobře snáší nižší teploty, časté kolísání teplot, méně světla, průvan, zaprášené a zplodinami zamořené prostředí. Nemá ani speciální nároky na substrát.
Bonus: Ve viktoriánské Anglii se rozšířilo plynové osvětlení, kořenokvětka snášela jako jedna z mála rostlin vzniklé zplodiny ve vzduchu.
C) Dnešní bytové podmínky umožňují pěstování náročnějších, listem i květem atraktivnějších rostlin (více světla; lepší vytápění – stálejší a vyšší teploty; ovzduší méně prašné a bez zplodin, neboť nestojí v každé místnosti kamna). Obchody nabízejí více přípravků na ochranu rostlin před škůdci než dříve, lepší hnojiva, substráty atd. Zlepšila se i nabídka rostlin (globalizace). V neposlední řadě se zlepšily možnosti zahradníků, kteří dnes snadno dokáží rozmnožit např. i orchideje.

Trackback Tisk
Tags:
Kategorie: Biologie
Umístění: Blogs Parent Separator Olivová
Gymnázium Jiřího Ortena Kutná Hora
adresa školy: Jaselská 932
telefon: +420 327 516 910
fax: +420 327 514 578
e-mail: info@gymkh.eu
ředitel: RNDr. Vladislav Slavíček