Dne 3. února studenti změ­ři­li své zna­los­ti ve školním kole Biologické olympiády v kategori­ích C a D (niž­ší gym­ná­zi­um). Tématem aktuálního 50. ročníku pro ty­to kategorie je Ži­vot v tem­no­tě.                                                                                              

Po­ko­jo­vá azalka
(Rho­do­den­dron sim­sii; z řec­ké­ho rho­don – rů­žo­vý a den­dron – strom)

Pří­běh ky­ti­ček na­šich (pra)ba­bi­ček

V šes­té sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me zá­stup­ce kap­ra­din z na­ší škol­ní zim­ní za­hra­dy, a to žeb­ro­vi­ci, ne­tík a ne­pukal­ku.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        

Další otázka představí Ho­ma­loc­la­di­um ši­ro­ko­vět­vé (Ho­ma­loc­la­di­um pla­tyc­la­dum). S tou­to za­jí­ma­vou rost­li­nou se mů­že­me se­tkat i pod la­tin­ským ná­zvem Mu­eh­lenbeckia pla­tyc­la­da. V an­g­lič­ti­ně ji ozna­ču­jí Ta­peworm Plant či Rib­bon Bush, v češ­ti­ně se ob­čas po­u­ží­vá ná­zev plo­cháč ta­sem­ni­co­vý.                                                                                                                        

Další soutěžní rostlinou je lí­či­dlo dvou­do­mé (Phy­to­lac­ca di­o­i­ca). Ro­do­vé jmé­no Phy­to­lac­ca je slo­že­no z řec­ké­ho slo­va pro „rost­li­na“ a la­tin­ské­ho slova pro „lak“ (snad pro­to, že plo­dy vy­pa­da­jí ja­ko na­la­ko­va­né), la­tin­ské dru­ho­vé jmé­no di­o­icum/di­o­i­ca zna­me­ná čes­ky dvou­do­mý/dvou­do­má.                                                                                                                                           

Ten­to škol­ní rok pro­běh­ne již os­mý roč­ník sou­tě­že, je­jíž pod­sta­tou je po­zná­vá­ní rost­lin z na­ší zim­ní za­hra­dy. Kaž­dý dru­hý tý­den na­jde­te v Sherwo­o­du rost­li­nu se sou­těž­ní­mi otáz­ka­mi. V prv­ní otáz­ce před­sta­ví­me alo­ká­zii a okře­hek. Své od­po­vě­di mů­že­te za­slat na e-mail: rad­ka.​oli­vo­va@​gym­kh.​eu ne­bo v sys­té­mu Ba­ka­lá­ři.                                                              

Ani v le­toš­ním ro­ce jsme ne­vzda­li sna­hu při­bli­žo­vat na­šim žá­kům ale­spoň ně­kte­ré zá­stup­ce z bo­ha­té a za­jí­ma­vé sbír­ky rost­lin, jež by­la v prů­bě­hu de­se­ti let shro­máž­dě­na v na­ší zim­ní za­hra­dě. Po dva roky jsme se za­mě­řo­va­li na užit­ko­vé rost­li­ny tro­pů a sub­tro­pů, vlo­ni jsme jich před­sta­vi­li osm­náct, le­tos se­dm­náct.                                                                                                      

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná ten­to­krát?

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná ten­to­krát?

Pepř/pe­p­řov­ník be­te­lo­vý (Pi­per bet­le) ná­le­ží do če­le­di pe­p­řov­ní­ko­vi­tých (Pi­pe­ra­ce­ae). Ta­to če­leď za­hr­nu­je zhru­ba 700 dru­hů pe­p­řov­ní­ků, kte­ré jsou do­má­cí v tro­pech Asie a Ame­ri­ky. Jed­ná se o stá­le­ze­le­né li­á­ny. Pe­p­řov­ní­ky ma­jí kvě­ty drob­né, se­sta­ve­né do vál­co­vi­tých kla­sů, je­jich plo­dy jsou bo­bu­le.                                                                                                                            

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná ten­to­krát?

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná ten­to­krát?

V de­sá­té sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me dal­ší užit­ko­vou rost­li­nu oli­vov­ník ev­rop­ský (Olea eu­ro­pa­ea). Dnes se s tou­to rost­li­nou se­tká­vá­me ve stře­do­zem­ních ob­las­tech Ev­ro­py, ale je­jí do­mo­vi­nou je Asie. Pěs­tu­je se ta­ké v Ka­li­for­nii, Aus­trá­lii a v Čí­ně. Oli­vov­ník je stá­le­zele­ný strom, kte­rý do­sa­hu­je výš­ky 5 až 10 m. Kmen níz­ký s še­do­ze­le­nou roz­puka­nou bor­kou.

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná ten­to­krát?

Zá­zrač­ná lé­čiv­ka?

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná tentokrát?

Ta­to rost­li­na z če­le­di myr­to­vi­tých (Myr­ta­ce­ae) po­chá­zí z Me­xi­ka a Ka­ri­bi­ku. Jed­ná se o keř či ma­lý strom, do­růs­ta­jí­cí do 8 me­t­rů. Lis­ty jsou svět­le ze­le­né, ně­kdy s fi­a­lo­vým ná­de­chem, elip­tic­ké, ce­lo­kraj­né a ma­jí vý­raz­nou žil­na­ti­nu. Kvě­ty jsou bí­lé se spous­tou py­lo­vých ty­či­nek. Žlu­té plo­dy jsou vel­ké 5 až 10 cm a ma­jí ku­lo­vi­tý až hruš­ko­vi­tý tvar.                                                            

Ře­čík (pistá­cie, Pis­ta­cia) je rod řa­ze­ný do če­le­dě led­vi­nov­ní­ko­vi­tých (Ana­car­di­a­ce­ae). Do­mo­vem pistá­cií je Střed­ní Vý­chod a střed­ní Asie. Zá­stup­ci ro­du jsou ma­lé stro­my či ke­ře ros­tou­cí do výš­ky 5 až 15 m. Ře­čí­ky se již dlou­há ti­sí­ci­le­tí pěs­tu­jí ja­ko užitko­vé stro­my nejen pro la­hod­né oříš­ky (pistá­cie pra­vá), ale ta­ké pro olej a aro­ma­tic­ké prys­ky­ři­ce (p. te­re­bint, p. len­ti­šek).

O ja­kou rost­li­nu se jed­ná tentokrát?

V dru­hé sou­těž­ní otáz­ce je úkolem určit ná­zev pre­zen­to­va­né rost­li­ny. Ten­to stá­le­ze­le­ný kom­pakt­ní keř ne­bo štíh­lý strom po­chá­zí z Bra­zí­lie. Do­růs­tá do výš­ky 3 až 7 m. Lis­ty má tu­hé, hlad­ké, lesk­lé, dlou­hé 5 až 8 cm. Kvě­ty jsou kré­mové až bí­lé a dí­ky de­sít­kám py­lo­vých ty­či­nek pů­so­bí de­ko­ra­tiv­ně; jsou von­né.                                                                            

Ten­to škol­ní rok pro­běh­ne již sed­mý roč­ník sou­tě­že, je­jíž pod­sta­tou je po­zná­vá­ní rost­lin z na­ší zim­ní za­hra­dy. Le­toš­ní roč­ník je opět te­ma­tic­ky za­mě­řen na užit­ko­vé rost­li­ny. Kaž­dý dru­hý tý­den na­jde­te v Sherwo­o­du rost­li­nu s po­pi­sem a sou­těž­ní­mi otáz­ka­mi. V prv­ní otáz­ce před­sta­ví­me Ibi­šek jed­lý (Hi­bis­cus escu­len­tus).

Le­toš­ní šes­tý roč­ník bo­ta­nic­ké sou­tě­že v Sherwo­o­du do­spěl do fi­ná­le. Byl vý­ji­meč­ný tím, že ne­by­lo mož­né sta­no­vit je­di­né­ho ví­tě­ze, je­li­kož bez je­di­né ztrá­ty bo­du do­běhlo do cí­le ně­ko­lik žá­ků. Nej­pil­něj­ší­mi a nej­vy­tr­va­lej­ší­mi ře­ši­te­li, kte­ří zís­ka­li pl­ný po­čet bo­dů, se sta­li ti­to žá­ci: Jo­sef Me­lich z C2A, Ka­ro­li­na Kraj­co­vá a Da­niel Dvo­řák z C2B, Ma­touš Pří­vo­ra z V5A a Ju­lie Pos­sel­to­vá z V1A.

Bi­o­lo­gic­kým té­ma­tem by­la suk­ce­se - po­sloup­nost vý­vo­je eko­sys­té­mu. Na­ší sna­hou je vy­mo­de­lo­vat suk­ce­si v šes­ti stá­di­ích, aby mě­li žá­ci re­ál­nou a hlav­ně dlou­ho­do­bou před­sta­vu o při­ro­ze­ném vý­vo­ji eko­sys­té­mů bez zá­sa­hu člo­vě­ka. Vy­u­ži­li jsme pří­rod­nin, kte­ré se na­chá­ze­jí v bez­pro­střed­ní blíz­kos­ti ško­ly – ma­te­ri­ál ze strus­ko­vých hald na Žiž­ko­vě. Na od­pa­dech z hut­ně­ní, sta­rých zhru­ba 500 let, lze po­zo­ro­vat po­di­vu­hod­nou ab­sen­ci ži­vo­ta, resp. je­ho úpl­né za­čát­ky.

V po­sled­ní sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me ko­lo­ká­zii jed­lou (Co­lo­casia escu­len­ta). Ko­lo­ká­zie se pěs­tu­je v Asii již po ti­sí­ci­le­tí a dnes je pře­de­vším v Po­ly­nésii hlav­ním pro­střed­kem ob­ži­vy. Jde o vel­mi sta­rou kul­tur­ní rost­li­nu. Nej­ví­ce je pěs­to­vá­na pro jed­lé hlí­zy mi­mo svou do­mo­vi­nu v Čí­ně, Ja­pon­sku, na os­t­ro­vech Ti­ché­ho oce­á­nu, v Egyp­tě a na os­t­ro­vech An­til­ských.

Před­po­sled­ní otáz­ka před­sta­ví ci­t­ro­no­vou a česne­ko­vou trá­vu. Ci­t­ro­no­vá trá­va (Cym­bo­po­gon ci­t­ra­tus) z če­le­di lip­ni­co­vi­té je zná­má ta­ké pod jmé­nem „voňat­ka ci­t­ro­no­vá“, „ci­t­ro­nel­la“ ne­bo pod an­g­lic­kým ná­zvem „le­mon grass“. Pěs­tu­je se již ví­ce než 3000 let. Je­jí do­mo­vi­nou je ji­ho­vý­chod­ní Asie.

Pa­ču­li (pa­ču­le obec­ná, Po­go­s­te­mon patchou­li/ca­b­lin) je dal­ší soutěžní rost­li­nou. Pa­ču­li je vý­razná aro­ma­tic­ká by­li­na ná­le­ží­cí do če­le­di hlu­chav­ko­vi­tých (La­mi­a­ce­ae). Je­jí do­mo­vi­nou je Ma­laj­sie. Dnes pa­ču­li ros­te pře­de­vším na Fi­li­pí­nách, v In­dii, na Srí Lan­ce a v mno­ha dal­ších tro­pic­kých ze­mích.

V le­toš­ním škol­ním ro­ce se pro­bo­jo­va­li do kraj­ských kol Bi­o­lo­gic­ké olym­pi­á­dy, kte­rá pro­bí­ha­la pro ka­te­go­rii A 30. břez­na a pro ka­te­go­rii B 13. dub­na na pů­dě gym­ná­zia ve Sla­ném, čty­ři žá­ci. Vý­bor­né­ho vý­sled­ku se nám po­da­ři­lo do­sáh­nout zejmé­na v ka­te­go­rii B, kde Ot­to Po­spí­šil (V6A) ob­sa­dil v sil­né kon­ku­ren­ci 38 dal­ších sou­tě­ží­cích krás­né de­vá­té mís­to.

Dne 10. 4. 2012 jsme stej­ně ja­ko na pod­zim na­bíd­li u pří­le­ži­tos­ti ko­ná­ní tříd­ních schůzek ro­di­čov­ské ve­řej­nos­ti pře­byt­ky z na­ší zim­ní za­hra­dy. O pří­pra­vu a prů­běh pro­de­je se po­sta­ral již osvěd­če­ný tan­dem Ja­na Lip­ská a Ka­te­ři­na Pis­ka­čo­vá z V4A. Ro­di­čům, kte­ří si ně­kte­rou z na­bí­ze­ných dru­hů rost­lin za­kou­pi­li, dě­ku­je­me za je­jich štěd­rost.

Dal­ší sou­těž­ní užit­ko­vou rost­li­nou je tou­leň srd­či­tá (Hout­tu­y­nia cor­da­ta). Exo­tic­ká tr­val­ka po­chá­zí z vý­chod­ní Asie, ros­te i v Hi­ma­lá­jích. Je zá­stup­cem če­le­di niž­ších dvou­dě­lož­ných rost­lin Sau­ru­ra­ce­ae, jež ná­le­ží do řá­du pe­p­řo­tva­ré (Pi­pe­ra­les). Ve své do­mo­vi­ně se pěs­tu­je ja­ko lé­čiv­ka a ze­le­ni­na.

Sou­těž­ní rost­li­na ča­jov­ník (Ca­mel­lia) je stá­le­ze­le­ná rost­li­na s lis­ty růz­né ve­li­kos­ti, krát­ký­mi ston­ky, bí­lý­mi kvě­ty (po­dob­ný­mi kvě­tům třeš­ní) a plo­dy po­dob­ný­mi oře­chu. V sou­čas­né do­bě se uvá­dí je­di­ný druh ča­jov­ník čín­ský (Ca­mel­lia si­nensis). Ten se pak čle­ní do dvou va­ri­et - čajov­ník čín­ský a ča­jov­ník asám­ský.

Pro­běh­lo škol­ní ko­lo bi­o­lo­gic­ké olym­pi­á­dy v ka­te­go­rii A, B (15. 2. 2012). Té­ma­tem ak­tu­ál­ní­ho 46. roč­ní­ku jsou Tva­ry v ži­vé pří­ro­dě.

Dal­ší sou­těž­ní rost­li­nou je ba­ná­nov­ník. Rod Musa za­hr­nu­je jak dru­hy vel­ké jen ně­ko­lik de­sí­tek cen­ti­me­t­rů, tak dru­hy ná­le­ží­cí svým vzrůs­tem 7 až 15 m k nej­vyš­ším by­li­nám svě­ta. Ba­ná­nov­ník má pů­vod v ob­las­ti me­zi In­dií, os­t­ro­vy Me­la­nésie a No­vou Gui­ne­ou. Je­ho plo­dy - ba­ná­ny - jsou žá­da­nou ko­mo­di­tou.

Ni­čí nám, jak psa­ly Uči­tel­ské no­vi­ny v dub­nu 2011, ko­man­do ze­le­ných fa­na­ti­ků Šu­ma­vu? Je sna­ha za­me­zit ká­ce­ní le­sů na­pa­de­ných kůrov­ci v prv­ních zónách ná­rod­ní­ho par­ku ne­zod­po­věd­ný vě­dec­ký ex­pe­ri­ment, kte­rý nás a na­še po­tom­ky při­pra­ví o kus nej­krás­něj­ší čes­ké pří­ro­dy? Mě­ly by se ško­ly in­for­mač­ním cen­t­rům NP Šu­ma­va vy­hý­bat ob­lou­kem, aby se mlá­dež ne­na­ka­zi­la „ze­le­nou ide­o­lo­gií“, ne­bo by mě­ly žá­kům zpro­střed­ko­vat mí­ně­ní „přá­tel kůrov­ců“?

Dal­ší užit­ko­vou rost­li­nu Císt (Cis­tus) před­sta­ví dva­nác­tá sou­těž­ní otáz­ka. Rod Cis­tus je hoj­nou slož­kou stře­do­moř­ské kvě­te­ny, nej­ví­ce dru­hů se vy­sky­tu­je v zá­pad­ním Stře­do­mo­ří, zejmé­na pak ve Špa­něl­sku a Por­tu­gal­sku. Ná­le­ží do če­le­di cis­to­vi­té (Cis­ta­ce­ae). Je znám zejmé­na dí­ky svým ná­pad­ným kvě­tům.

Dal­ší sou­těž­ní rost­li­nou je Ano­na če­ri­mo­ja (An­no­na che­ri­moya/che­ri­mo­la). Opa­da­vý men­ší strom po­sky­tu­jí­cí vel­mi la­hod­né ovo­ce ná­le­ží do če­le­di lá­hev­ní­ko­vi­té (An­no­na­ce­ae). Dal­ší­mi ná­zvy jsou lá­hev­ník, sme­ta­no­vé ja­bl­ko či Gra­ve­o­la (por­tu­gal­sky). Do­mo­vi­nou če­ri­mo­ji jsou vyš­ší po­lo­hy Již­ní Ame­ri­ky.

De­sá­tá otáz­ka před­sta­ví užit­ko­vou rost­li­nu bla­ho­vič­ník (Eu­ca­lyp­tus). Po­chá­zí z Aus­trá­lie a Tasmá­nie, kde si li­bu­je v ba­ži­na­tých pů­dách. Dnes se pěstu­je na plan­tá­žích v Af­ri­ce, Již­ní Ame­ri­ce a v Asii. Jed­ná se o rod ob­sa­hu­jí­cí ví­ce než 700 dru­hů sub­tro­pic­kých až tro­pic­kých stro­mů ne­bo ke­řů z če­le­di myr­to­vi­tých (Myr­ta­ce­ae).

V de­vá­té sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me po­zo­ru­hod­nou lé­či­vou by­li­nu z če­le­di tykvo­vi­té (Cu­cur­bi­ta­ce­ae) ji­a­o­gu­lan (pě­ti­lis­tý žen­šen, Gy­nos­tem­ma pen­ta­phyllum), jenž po­chá­zí z hor již­ní Čí­ny. V sou­čas­né do­bě ros­te ta­ké v Thaj­sku, Ko­re­ji, Viet­na­mu a Ja­pon­sku. Číňané jiaogulan na­zý­va­jí xi­an­cao.

V osmé otáz­ce před­sta­ví­me nej­pěs­to­va­něj­ší­ho zá­stup­ce ci­tru­sů - po­me­ran­čov­ník pra­vý (čín­ský, Ci­trus si­nensis). Ty­pic­ká rost­li­na sub­tro­pic­ké­ho kli­ma­tu 5 až 10 m vy­so­ká s ku­lo­vi­tou ko­ru­nou ná­le­ží do čele­di rou­to­vi­té (Ru­ta­ce­ae) a je­jí do­mo­vi­nou je Čí­na, kde o ní na­lez­ne­me zmín­ky ve spi­sech star­ších ví­ce než 3500 let.

Dne 24. 11. 2011 jsme u pří­le­ži­tos­ti ko­ná­ní tříd­ních schůzek opět na­bíd­li ro­di­čov­ské ve­řej­nos­ti vý­pěst­ky po­ří­ze­né z pře­byt­ků na­ší zim­ní za­hra­dy. O or­ga­ni­za­ci pro­de­je se po­sta­ral již osvěd­če­ný tan­dem Ja­na Lip­ská a Ka­te­ři­na Pis­ka­čo­vá, obě již z V4A.

Sed­má sou­těž­ní otáz­ka před­sta­ví zá­stup­ce jed­lých kak­tu­sů - opun­cii a pi­tá­ju. Opuncie (Opuntia) z če­le­di kak­tu­so­vi­té (Cacta­ce­ae) po­chá­zí ze Se­ver­ní Ame­ri­ky. S cí­le­ným pěs­to­vá­ním se za­ča­lo asi před 9000 le­ty v cen­t­rál­ním Me­xi­ku. Po ob­je­ve­ní Ame­ri­ky se roz­ší­ři­ly do Stře­do­ze­mí a dá­le do ostat­ních čás­tí svě­ta.

V té­to sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me rost­li­nu ama­rant (Ama­ran­thus). Skrom­něj­ší čes­ký ná­zev té­to pra­sta­ré rost­li­ny pa­t­ří­cí do če­le­di las­kav­co­vi­tých (Ama­ran­tha­ce­ae) je las­ka­vec. Dnes je zná­mo asi 60 dru­hů to­ho­to ro­du, z nichž pře­váž­ná vět­ši­na ros­te v Ame­ri­ce, ze­mi své­ho pů­vo­du. Ama­rant byl znám již v do­bách In­ků, Az­té­ků a Ma­yů.

Pátá soutěžní otázka představí va­ni­lov­ník plo­cho­lis­tý (Va­nil­la pla­ni­fo­lia). Tato li­á­no­vi­tá or­chi­dej, zva­ná též va­nil­ka pra­vá, ná­le­ží do če­le­di vsta­va­čo­vi­tých (Or­chi­dace­ae). Po­chá­zí z ob­las­ti ji­ho­vý­chod­ní­ho Me­xi­ka a Gua­te­ma­ly.

V rám­ci pro­jek­to­vých týd­nů na niž­ším gym­ná­ziu je ně­ko­lik dní vě­no­vá­no rov­něž prů­ře­zo­vé­mu té­ma­tu En­vi­ron­men­tál­ní vý­cho­va. V pri­mě na­vště­vu­jí žá­ci bo­ta­nic­kou za­hra­du v Li­ber­ci, aby si ově­ři­li po­znatky o bi­o­mech, na­by­té v ho­di­nách bi­o­lo­gie, v pra­xi.

V té­to sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me užit­ko­vou rost­li­nu pe­p­řov­ník čer­ný (Pi­per ni­grum). Jed­ná se o stá­le­ze­le­nou po­pí­na­vou rost­li­nu vzdá­le­ně při­po­mí­na­jí­cí chmel. Do­růs­tá dél­ky až 15 me­t­rů a mů­že se do­žít až 60 let.
 

V rám­ci tře­tí sou­těž­ní otáz­ky před­sta­ví­me užit­ko­vou rost­li­nu - ana­na­sov­ník, jehož slad­ké a chut­né plo­dy všich­ni dob­ře zna­jí. O rost­li­ně sa­mé, o je­jím pů­vo­du a vy­u­ži­tí se snad do­zví­te i ně­co no­vé­ho.

V dru­hé sou­těž­ní otáz­ce se do­zví­me ně­co ví­ce o sko­ři­cov­ní­ku. Dal­ší lá­ka­vou od­mě­nou pro úspěš­né ře­ši­te­le na­ší sou­tě­že bu­de ná­vště­va gym­ná­zia v Tep­li­cích, kde si roz­ší­ří ob­zo­ry při pro­hlíd­ce mo­der­ní­ho skle­ní­ku a bi­o­par­ku.

Ten­to škol­ní rok pro­běh­ne již šes­tý roč­ník sou­tě­že, je­jíž pod­sta­tou je po­zná­vá­ní rost­lin z na­ší zim­ní za­hra­dy. Le­toš­ní sou­těž je te­ma­tic­ky za­mě­ře­na na užit­ko­vé rost­li­ny. Kaž­dý dru­hý tý­den na­jde­te v Sherwo­o­du rost­li­nu s po­pi­sem a sou­těž­ní­mi otáz­ka­mi. V prv­ní otáz­ce před­sta­ví­me hře­bíč­ko­vec a ka­pa­ru.

V letošním školním roce proběhl již pátý ročník botanické soutěže v Sherwoodu. Soutěže se zúčastnilo 48 žáků. Nejúspěšnějšími řešiteli se stali:

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Líčidlo dvoudomé

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Granátovník obecný

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Kávovník

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Strelície královská

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Hvězdník

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Fíkovník smokvoň

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Rozmarýn lékařský

Proběhlo školní kolo biologické olympiády
v kategorii A, B (15. 2. 2011) a C, D (17. 2. 2011).

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Šáchor papírodárný

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Homalocladium širokovětvé

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Mandarina středozemní

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Olivovník evropský