Vložil(a)
28.4.2014 13:06 

Lí­pěn­ka af­ric­ká (Spar­man­nia af­ri­ca­na)

Lí­pěn­ka, zva­ná též po­ko­jo­vá lip­ka, po­chá­zí z již­ní Af­ri­ky, a to z nejmen­šího, ale na dru­hy nej­bo­hat­ší­ho bi­o­ge­o­gra­fic­ké­ho re­gi­o­nu Ca­pensis. Do­sta­la jmé­no po švéd­ském bo­ta­niko­vi Sparr­ma­no­vi, jenž byl žá­kem Lin­né­o­vým (Carl von Lin­né [1707–1778] – švéd­ský bo­ta­nik, za­kla­da­tel rost­lin­né­ho jme­no­slo­ví).                                                                    

Pat­ří do če­le­di slé­zo­vi­té (Mal­va­ce­ae) a v kul­tu­ře se pěs­tu­je již ví­ce než 150 let. 
Ty­čin­ky lí­pěn­ky jsou schop­né po­hy­bu (na­stie). Re­a­gu­jí na otře­sy pů­dy (se­ismo­nastie), při nichž se na­při­mu­jí, což umožňuje snaz­ší se­tře­ní py­lu na opy­lo­va­če.

Ob­li­bu si pro své lí­pě po­dob­né lis­ty zís­ka­la ihned po­té, co by­la pře­ve­ze­na roku 1790 do An­g­lie.

Vy­ža­du­je svět­lé, ale chlad­něj­ší mís­to bez slu­neč­ní­ho úpa­lu a pra­vi­del­nou zá­liv­ku, přede­vším v létě.

Ob­lí­be­ná je lí­pěn­ka rov­něž ve Feng Shui (Feng-šu­ej). Vě­ří se, že je­jí vel­ké a sy­me­t­ric­ké lis­ty po­má­ha­jí při prů­to­ku ener­gie pro­sto­rem. Za pro­ká­za­nou mů­že­me po­va­žo­vat ovšem jen sku­teč­nost, že lí­pěn­ka při­spí­vá v obý­va­ných pro­sto­rách re­gu­la­ci vlh­kos­ti vzdu­chu. Skr­ze své vel­ké a jem­né lis­ty od­pa­řu­je do oko­lí množ­ství vo­dy, což pře­devším v létě vlh­kost­ní po­mě­ry v míst­nos­ti pří­z­ni­vě ovliv­ní.

Ač­ko­liv pa­t­ři­la v prv­ní po­lo­vi­ně 20. sto­le­tí k nej­roz­ší­ře­něj­ším po­ko­jo­vým rost­li­nám, vy­šla po dru­hé svě­to­vé vál­ce jak­si z módy. Zá­jem o ni v po­sled­ní do­bě me­zi pěs­ti­te­li opět ros­te.

Lí­pěn­ka – otáz­ka č. 15
A) Po­kus se struč­ně zfor­mu­lo­vat, co je Feng Shui (Feng-šu­ej).
B) Jme­nuj dů­vod, proč se lí­pěn­ka ve dru­hé po­lo­vi­ně 20. sto­le­tí z na­šich by­tů vy­tra­ti­la. Kte­rý z je­jích pěs­teb­ních ná­ro­ků jí na­še by­ty ne­mo­hou za­ru­čit?
C) Vy­hle­dej ně­kte­ré dal­ší ty­py na­stií.
D) Vy­piš všech­ny zá­klad­ní bi­o­ge­o­gra­fic­ké re­gi­o­ny, kte­ré na Ze­mi roz­li­šu­je­me.

Bla­ho­čet – od­po­věď na otáz­ku č. 14
A) 29° 1′ 59″ j. š., 167° 56′ v. d., 1400 km vý­chod­ně od Aus­trá­lie, 740 km se­ve­ro­západ­ně od No­vé­ho Zélan­du a 750 km již­ně od No­vé Ka­le­do­nie
B) ústřed­ním to­pe­ním vy­tá­pě­né by­ty, niž­ší stro­py, mé­ně mís­ta
C) bla­ho­čet čil­ský (Arau­ca­ria arau­ca­na), An­dy 1000–1600 m n. m.
D) údaj­ně (pod­le Wi­ki­pe­die) 300 kg

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová