Vložil(a)
2.4.2012 13:30 

Svou ku­chy­ni si bez tou­le­ně ne­do­ká­ží před­sta­vit ani pří­sluš­ní­ci viet­nam­ské men­ši­ny ži­jí­cí u nás, a tak se ta­to rost­li­na ja­ko ze­le­ni­na pěs­tu­je i v za­hrad­nic­tvích v Čes­ku. Ši­ro­ce srd­či­té lis­ty jsou stří­da­vé, drob­né oboupohlav­né kvě­ty bez okvě­tí vy­tvá­ře­jí krát­ké vál­co­vi­té kla­sy, kte­ré jsou po­de­pře­ny bí­lý­mi lis­te­ny. U nás je pěs­to­va­ná a pro­dá­va­ná ja­ko okras­ná rost­li­na, pře­de­vším v pes­t­ro­lis­tých kul­ti­va­rech. Bar­vy mě­ní po ce­lý rok. Tou­leň ros­te v po­lostí­nu ne­bo v pl­ném stí­nu, do­sa­hu­je výš­ky 60 cm až 1 m. Po­u­ží­vá se ja­ko po­kryv­ná rost­li­na a vy­ža­du­je vlh­kou pů­du, mů­že růst do­kon­ce i ve vo­dě. Mla­dé vý­hon­ky a mla­dé lis­ty sklí­ze­né na ja­ře jsou jed­lé, kon­zu­mu­jí se sy­ro­vé ne­bo va­ře­né. Na pod­zim hořknou. Rost­li­na má dva che­mo­ty­py: ten z Ja­pon­ska chut­ná po po­me­ran­či, dru­hý ros­te v Čí­ně a má chuť ko­ri­an­d­ru. Jed­lé jsou i plo­dy a va­ře­ný ko­řen. Nať se po­u­ží­vá při zá­ně­tu plic, bron­chi­ti­dě, na­chla­ze­ní a při in­fek­cích mo­čo­vých cest. 

Tou­leň – otáz­ka č. 15
A) Je­den z kul­ti­va­rů toul­ně do­stal ná­zev pod­le ži­vo­či­cha s mo­no­ku­lár­ním vi­dě­ním. Proč?
B) Tou­leň ne­slou­ží pou­ze ja­ko „po­kryv­ná“ rost­li­na. Ně­kte­ré je­jí čás­ti jsou vhod­né i ke kon­zu­ma­ci. Na­piš kte­ré a kdy (v ja­kém roč­ním ob­do­bí) je vhod­ný sběr.
C) V ja­kých ob­las­tech svě­ta je tou­leň srd­či­tá pů­vod­ní? Ná­po­vě­dou ti bu­de ty­pic­ký po­krm da­né ze­mě či re­gi­o­nu (ní­že uve­de­né kr­mě jsou jen klí­čem k na­le­ze­ní správ­né do­po­vě­di, tou­leň se ja­ko in­gre­di­en­ce k je­jich pří­pra­vě ne­po­u­ží­vá):
  a) pas­ta mi­so (zkva­še­ná rý­že, obi­lí a sójo­vé bo­by)
  b) ča­pá­tí (mouč­né plac­ky)
  c) ko­ku­ma­mu­su (zá­ku­sek ze slad­kých bram­bor)
  d) Ni­an Gao (no­vo­roč­ní dort - lep­ka­vá rý­že, cukr, kašta­ny a lo­to­so­vé lis­ty)
  e) cam­pa (směs mou­ky, pra­že­ných zrn ječ­me­ne, ja­čí­ho mlé­ka, so­li a ča­je)
 

Ča­jov­ník – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 14
A) Oním mi­si­o­ná­řem byl Ge­org Jo­se­ph Ka­mel, br­něn­ský ro­dák.
B) Ča­jo­vé líst­ky se sklí­ze­jí z rost­lin při­bliž­ně čty­ři až šest let sta­rých.
C) Jed­ná se o fer­men­ta­ci.
D) An­g­lie zís­ka­la lás­ku k ča­ji dí­ky krá­li Kar­lu II. a je­ho por­tu­gal­ské cho­ti Ka­te­ři­ně z Bra­gan­zy.
E) Slo­vo čaj pů­vod­ně ozna­ču­je ná­poj, kte­rý se při­pra­vu­je lou­ho­vá­ním líst­ků rost­li­ny ča­jov­ní­ku v hor­ké vo­dě, poz­dě­ji se slo­vo za­ča­lo po­u­ží­vat pro veš­ke­ré ná­le­vy, zá­pa­ry a od­va­ry z by­lin, pří­pad­ně z ovo­ce.
F) Nej­kva­lit­něj­ší a nej­draž­ší čaj po­chá­zí z ob­las­ti ko­lem měs­ta Dár­d­ži­ling, le­ží­cí­ho v Zá­pad­ním Ben­gál­sku.

Úspěš­ní ře­ši­te­lé otáz­ky č. 14:
Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Vi­lém Dě­dek C2B, Jo­sef Me­lich C2A, Bar­bo­ra Hud­co­vá C2B, Da­niel Dvo­řák C2B, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Pet­ra Ko­čov­ská C2A, Ale­na Kra­li­ko­vá C2B, Aleš Ří­ha C2A, Kris­tý­na Ter­čo­vá C3A, Matouš Přívora V5A

Trackback Tisk

Tags: Sherwood

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová