V po­sled­ní sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me ko­lo­ká­zii jed­lou (Co­lo­casia escu­len­ta). Ko­lo­ká­zie se pěs­tu­je v Asii již po ti­sí­ci­le­tí a dnes je pře­de­vším v Po­ly­nésii hlav­ním pro­střed­kem ob­ži­vy. Jde o vel­mi sta­rou kul­tur­ní rost­li­nu. Nej­ví­ce je pěs­to­vá­na pro jed­lé hlí­zy mi­mo svou do­mo­vi­nu v Čí­ně, Ja­pon­sku, na os­t­ro­vech Ti­ché­ho oce­á­nu, v Egyp­tě a na os­t­ro­vech An­til­ských.

Před­po­sled­ní otáz­ka před­sta­ví ci­t­ro­no­vou a česne­ko­vou trá­vu. Ci­t­ro­no­vá trá­va (Cym­bo­po­gon ci­t­ra­tus) z če­le­di lip­ni­co­vi­té je zná­má ta­ké pod jmé­nem „voňat­ka ci­t­ro­no­vá“, „ci­t­ro­nel­la“ ne­bo pod an­g­lic­kým ná­zvem „le­mon grass“. Pěs­tu­je se již ví­ce než 3000 let. Je­jí do­mo­vi­nou je ji­ho­vý­chod­ní Asie.

Pa­ču­li (pa­ču­le obec­ná, Po­go­s­te­mon patchou­li/ca­b­lin) je dal­ší soutěžní rost­li­nou. Pa­ču­li je vý­razná aro­ma­tic­ká by­li­na ná­le­ží­cí do če­le­di hlu­chav­ko­vi­tých (La­mi­a­ce­ae). Je­jí do­mo­vi­nou je Ma­laj­sie. Dnes pa­ču­li ros­te pře­de­vším na Fi­li­pí­nách, v In­dii, na Srí Lan­ce a v mno­ha dal­ších tro­pic­kých ze­mích.

Dal­ší sou­těž­ní užit­ko­vou rost­li­nou je tou­leň srd­či­tá (Hout­tu­y­nia cor­da­ta). Exo­tic­ká tr­val­ka po­chá­zí z vý­chod­ní Asie, ros­te i v Hi­ma­lá­jích. Je zá­stup­cem če­le­di niž­ších dvou­dě­lož­ných rost­lin Sau­ru­ra­ce­ae, jež ná­le­ží do řá­du pe­p­řo­tva­ré (Pi­pe­ra­les). Ve své do­mo­vi­ně se pěs­tu­je ja­ko lé­čiv­ka a ze­le­ni­na.

Sou­těž­ní rost­li­na ča­jov­ník (Ca­mel­lia) je stá­le­ze­le­ná rost­li­na s lis­ty růz­né ve­li­kos­ti, krát­ký­mi ston­ky, bí­lý­mi kvě­ty (po­dob­ný­mi kvě­tům třeš­ní) a plo­dy po­dob­ný­mi oře­chu. V sou­čas­né do­bě se uvá­dí je­di­ný druh ča­jov­ník čín­ský (Ca­mel­lia si­nensis). Ten se pak čle­ní do dvou va­ri­et - čajov­ník čín­ský a ča­jov­ník asám­ský.

Dal­ší sou­těž­ní rost­li­nou je ba­ná­nov­ník. Rod Musa za­hr­nu­je jak dru­hy vel­ké jen ně­ko­lik de­sí­tek cen­ti­me­t­rů, tak dru­hy ná­le­ží­cí svým vzrůs­tem 7 až 15 m k nej­vyš­ším by­li­nám svě­ta. Ba­ná­nov­ník má pů­vod v ob­las­ti me­zi In­dií, os­t­ro­vy Me­la­nésie a No­vou Gui­ne­ou. Je­ho plo­dy - ba­ná­ny - jsou žá­da­nou ko­mo­di­tou.

Dal­ší užit­ko­vou rost­li­nu Císt (Cis­tus) před­sta­ví dva­nác­tá sou­těž­ní otáz­ka. Rod Cis­tus je hoj­nou slož­kou stře­do­moř­ské kvě­te­ny, nej­ví­ce dru­hů se vy­sky­tu­je v zá­pad­ním Stře­do­mo­ří, zejmé­na pak ve Špa­něl­sku a Por­tu­gal­sku. Ná­le­ží do če­le­di cis­to­vi­té (Cis­ta­ce­ae). Je znám zejmé­na dí­ky svým ná­pad­ným kvě­tům.

Dal­ší sou­těž­ní rost­li­nou je Ano­na če­ri­mo­ja (An­no­na che­ri­moya/che­ri­mo­la). Opa­da­vý men­ší strom po­sky­tu­jí­cí vel­mi la­hod­né ovo­ce ná­le­ží do če­le­di lá­hev­ní­ko­vi­té (An­no­na­ce­ae). Dal­ší­mi ná­zvy jsou lá­hev­ník, sme­ta­no­vé ja­bl­ko či Gra­ve­o­la (por­tu­gal­sky). Do­mo­vi­nou če­ri­mo­ji jsou vyš­ší po­lo­hy Již­ní Ame­ri­ky.

De­sá­tá otáz­ka před­sta­ví užit­ko­vou rost­li­nu bla­ho­vič­ník (Eu­ca­lyp­tus). Po­chá­zí z Aus­trá­lie a Tasmá­nie, kde si li­bu­je v ba­ži­na­tých pů­dách. Dnes se pěstu­je na plan­tá­žích v Af­ri­ce, Již­ní Ame­ri­ce a v Asii. Jed­ná se o rod ob­sa­hu­jí­cí ví­ce než 700 dru­hů sub­tro­pic­kých až tro­pic­kých stro­mů ne­bo ke­řů z če­le­di myr­to­vi­tých (Myr­ta­ce­ae).

V de­vá­té sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me po­zo­ru­hod­nou lé­či­vou by­li­nu z če­le­di tykvo­vi­té (Cu­cur­bi­ta­ce­ae) ji­a­o­gu­lan (pě­ti­lis­tý žen­šen, Gy­nos­tem­ma pen­ta­phyllum), jenž po­chá­zí z hor již­ní Čí­ny. V sou­čas­né do­bě ros­te ta­ké v Thaj­sku, Ko­re­ji, Viet­na­mu a Ja­pon­sku. Číňané jiaogulan na­zý­va­jí xi­an­cao.

V osmé otáz­ce před­sta­ví­me nej­pěs­to­va­něj­ší­ho zá­stup­ce ci­tru­sů - po­me­ran­čov­ník pra­vý (čín­ský, Ci­trus si­nensis). Ty­pic­ká rost­li­na sub­tro­pic­ké­ho kli­ma­tu 5 až 10 m vy­so­ká s ku­lo­vi­tou ko­ru­nou ná­le­ží do čele­di rou­to­vi­té (Ru­ta­ce­ae) a je­jí do­mo­vi­nou je Čí­na, kde o ní na­lez­ne­me zmín­ky ve spi­sech star­ších ví­ce než 3500 let.

Sed­má sou­těž­ní otáz­ka před­sta­ví zá­stup­ce jed­lých kak­tu­sů - opun­cii a pi­tá­ju. Opuncie (Opuntia) z če­le­di kak­tu­so­vi­té (Cacta­ce­ae) po­chá­zí ze Se­ver­ní Ame­ri­ky. S cí­le­ným pěs­to­vá­ním se za­ča­lo asi před 9000 le­ty v cen­t­rál­ním Me­xi­ku. Po ob­je­ve­ní Ame­ri­ky se roz­ší­ři­ly do Stře­do­ze­mí a dá­le do ostat­ních čás­tí svě­ta.

V té­to sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me rost­li­nu ama­rant (Ama­ran­thus). Skrom­něj­ší čes­ký ná­zev té­to pra­sta­ré rost­li­ny pa­t­ří­cí do če­le­di las­kav­co­vi­tých (Ama­ran­tha­ce­ae) je las­ka­vec. Dnes je zná­mo asi 60 dru­hů to­ho­to ro­du, z nichž pře­váž­ná vět­ši­na ros­te v Ame­ri­ce, ze­mi své­ho pů­vo­du. Ama­rant byl znám již v do­bách In­ků, Az­té­ků a Ma­yů.

Pátá soutěžní otázka představí va­ni­lov­ník plo­cho­lis­tý (Va­nil­la pla­ni­fo­lia). Tato li­á­no­vi­tá or­chi­dej, zva­ná též va­nil­ka pra­vá, ná­le­ží do če­le­di vsta­va­čo­vi­tých (Or­chi­dace­ae). Po­chá­zí z ob­las­ti ji­ho­vý­chod­ní­ho Me­xi­ka a Gua­te­ma­ly.

V té­to sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me užit­ko­vou rost­li­nu pe­p­řov­ník čer­ný (Pi­per ni­grum). Jed­ná se o stá­le­ze­le­nou po­pí­na­vou rost­li­nu vzdá­le­ně při­po­mí­na­jí­cí chmel. Do­růs­tá dél­ky až 15 me­t­rů a mů­že se do­žít až 60 let.
 

V rám­ci tře­tí sou­těž­ní otáz­ky před­sta­ví­me užit­ko­vou rost­li­nu - ana­na­sov­ník, jehož slad­ké a chut­né plo­dy všich­ni dob­ře zna­jí. O rost­li­ně sa­mé, o je­jím pů­vo­du a vy­u­ži­tí se snad do­zví­te i ně­co no­vé­ho.

V dru­hé sou­těž­ní otáz­ce se do­zví­me ně­co ví­ce o sko­ři­cov­ní­ku. Dal­ší lá­ka­vou od­mě­nou pro úspěš­né ře­ši­te­le na­ší sou­tě­že bu­de ná­vště­va gym­ná­zia v Tep­li­cích, kde si roz­ší­ří ob­zo­ry při pro­hlíd­ce mo­der­ní­ho skle­ní­ku a bi­o­par­ku.

Ten­to škol­ní rok pro­běh­ne již šes­tý roč­ník sou­tě­že, je­jíž pod­sta­tou je po­zná­vá­ní rost­lin z na­ší zim­ní za­hra­dy. Le­toš­ní sou­těž je te­ma­tic­ky za­mě­ře­na na užit­ko­vé rost­li­ny. Kaž­dý dru­hý tý­den na­jde­te v Sherwo­o­du rost­li­nu s po­pi­sem a sou­těž­ní­mi otáz­ka­mi. V prv­ní otáz­ce před­sta­ví­me hře­bíč­ko­vec a ka­pa­ru.

V letošním školním roce proběhl již pátý ročník botanické soutěže v Sherwoodu. Soutěže se zúčastnilo 48 žáků. Nejúspěšnějšími řešiteli se stali:

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Líčidlo dvoudomé

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Granátovník obecný

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Kávovník

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Strelície královská

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Hvězdník

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Fíkovník smokvoň

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Rozmarýn lékařský

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Šáchor papírodárný

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Homalocladium širokovětvé

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Mandarina středozemní

Další soutěžní rostlina ze zimní zahrady GJO:
Olivovník evropský